Zázraky se občas dějí – i v krajském přeboru U12

Jsem s trenéry a deseti holkami v šatně v Brandýse nad Labem. Probíhá přestávka mezi prvním a druhým zápasem krajského přeboru U12 s domácím BK. Chybí nám Markétka, Karolína a Katka. Úvodní zápas jsme prohráli 20:62, nálada nic moc. Holky zaraženě sedí a koušou svačiny z domova. Byli jsme horší snad úplně ve všem, všude pozdě, nešla střelba, chybělo více odvahy i bojovnosti.
Trenér se snaží holky povzbudit. Zazní i závazek do druhého souboje: „Musíme se zlepšit, dáme o 10 bodů víc a o deset méně dostaneme!“ Nikdo netušil, jak málo ambiciózní cíl to byl :-). Trenér holky nabádá , že když po dlouhé době hrajeme bez naší kapitánky Kačky, musí jí někdo nahradit a vzít to „na sebe“. Jůlu, které se v prvním souboji nedařila střelba, motivujeme horkou čokoládou za dosažení 10 bodů – nakonec jich bylo 15…
V úvodu druhého zápasu nic nenasvědčuje zásadní změně, ve 13 minutě prohráváme 5:20. Potom se ale něco stalo. Střelecky se kromě Jůly chytla i Johanka, holky začaly jezdit, bojovat. Najednou to tam padá, daří se šestky (7/5 a to nám ještě jednu neuznali pro přešlap) a domácí z ničeho nic ztrácí půdu pod nohama. Do poločasu je vyrovnáno a nakonec vyhráváme o 11 bodů! Vítěznou oslavu si můžete vychutnat ve fotogalerii…
Po cestě k autům z tělocvičny trenér Jirka Pospa pořád ještě kroutil hlavou, že tomu nemůže uvěřit. Právě takovéto příběhy podle mě dělají nejen tento sport tak krásným. Celé to na závěr zhodnotila moje dcera v autě: „Tati, ten druhej zápas byl hustej, co?“

Tomáš Novák

Publikováno v Kadetky U17.